Anďa - opustila DD v roce 2024

Díky DDŠ se mi v mnoha směrech změnil život a celkový pohled na něj. V první řadě mě stále udivuje, jak prakticky cizí lidé vynakládají tolik porozumění, úsilí, pomoci a projevují zájem a obavy o moji budoucnost. To bohužel blízcí příbuzní prakticky nikdy nedělali.

Při pobytu v dětském domově za nás „děti“ mají zodpovědnost vychovatelé či ředitelé, ale upřímně mi nepřišlo, že by se při mém odchodu kdokoliv zaobíral tím, jak skutečně skončím. Došlo mi, že se holky z DDŠ zajímají o to, jak se mi daří i mimo dětský domov, a jsou schopné udělat spoustu nelehkých kroků, aby nám, dětem/mladým dospělým z dětských domovů, pomohly postavit se na vlastní nohy anebo již z různých nesnází, které na nás v životě čekají.

Členové DDŠ mě za celou tu dobu, kdy jsem měla tu čest je osobně poznávat (asi od roku 2014, tedy od mého vstupu na střední školu), podpořili v mnoha ohledech. Nejvíce ve vzdělávání. Nebyli totiž spjati s placením alimentů jako moji rodiče, a tak měli při zájmu o studium na další vyšší škole pozitivnější reakce než například můj otec. Také mi zařídili, abych během studia v Praze mohla žít v krásném startovacím/studentském bytě, místo v předělaném skladu se spoustou spolubydlících, jako tomu bylo předtím.

Mysleli na mě i každý rok o Vánocích, kdy mě obdarovávali nádhernými a praktickými dárky, které mi vždy udělaly radost. Zprostředkovali mi také spoření od milých dárců, kteří mi šetřili na různé náklady spojené se vstupem do „dospělého života” po skončení studia. Díky nim si mohu bez díry v rozpočtu dovolit výbavu do nového bytu, jako například kvalitní matraci či před pár lety pračku a skříň. Díky této nadaci jsem si také mohla dovolit nosit po dobu několika let rovnátka, a tak se teď v dospělosti nemusím stydět za svůj úsměv, jako tomu bylo předtím.

Jak si tak vše promítám, dochází mi, že tato nadace mi zcela vynahradila to, co ve většině případů zajišťují rodiče a co právě rodina většinou uskutečňuje pro své děti. Na všech členech DDŠ, ruku v ruce s jejími podporovateli a dárci, si vážím hlavně toho, že mají tak obrovská srdce a usilují o zprostředkování lepšího života pro všechny děti napříč Českou republikou, které neměly to štěstí žít ve fungující a milující rodině. Přijde mi, že se usilovně snaží, abychom se necítili osamělí či znevýhodnění oproti ostatním dětem či dospělým, kteří se v případě jakékoli životní nouze mohou obrátit na své rodiče... My, děti z DD, máme tu možnost právě díky této nadaci, obrátit se na naši Míšu, Ivču, Dittu, Markét, Markétu...

Jednoduše jsem moc vděčná, že se cítím i po odchodu z dětského domova jakoby pod ochrannými křídly, a nejsem v životě na vše tak sama, jak se z počátku mohlo zdát.

Za to vše jim nesmírně děkuji.